Svět Arnošta Lustiga

„Kladu si otázku, co máme udělat, abychom změnili svět, kde se zabíjí?“

Arnošt Lustig 

Navštivte s námi

Svět Arnošta Lustiga

Nacisté jej během holocaustu třikrát odsoudili ke smrti zastřelením a nesčetněkrát k likvidaci v plynové komoře. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jej českoslovenští komunisté odsoudili k nepodmíněnému trestu odnětí svobody; déle než dvacet let byl Arnošt Lustig v rodné zemi zakázaným autorem. Jako přeživší šoa – přes tuto zkušenost nebo snad právě kvůli ní – měl rád lidi a věřil v život, ve spravedlnost, kamarádství, odvahu a důstojnost.

Podstatnou část své tvorby věnoval Arnošt Lustig právě šoa. Jeho dílo bylo přeloženo do desítek jazyků a čítá více než třicet románů, novel, povídkových souborů, několik knih literatury faktu, esejů a filozofických úvah. Psaní mu vyneslo nominace na Nobelovu či Pulitzerovu cenu i Mezinárodní Man Bookerovu cenu za dlouhodobý přínos světové literatuře. Jeho pozůstalost zahrnuje rovněž několik filmových scénářů k celovečerním filmům.

Vlastnoruční kresba Arnošta Lustiga

znázorňující jeho cesty po světě pravděpodobně v roce 1964

Arnošt Lustig říkal: „Dějiny se nezastavily... Byl jsem dřív reportér a cestoval po světě a tak o tom něco málo vím. Byl jsem třeba v Kambodži; kdysi to bývalo překrásné království. Zabili tam milion, dva, tři miliony lidí, nikdo neví. Nelze je ani všechny spočítat. Byl jsem na Kubě, v Egyptě, v Indii a v Číně. V Kalkatě jsem viděl lidi v situacích srovnatelných jen s tím, co jsem znal z lágrů – s Auschwitz-Birkenau nelze srovnávat nic, ale lze srovnávat některé podmínky k životu. Je to možné, jestliže víte, co je hlad a jak člověka ponižuje, pokořuje a trápí. Hlad, úzkost a strach, zima, nejistota a nemoci, beznaděj, zoufalství dětí bez matek a otců, sester bez bratrů, mužů bez žen a žen bez mužů. Donekonečna. Vím také, že Auschwitz-Birkenau a ostatní lágry nevznikly z ničeho. Něco už muselo být ve vzduchu. A nezmizelo to ani po nich. Za svou vlastní zemi, Československo, a jejího dobyvatele, Rusko, jsem se nejvíc styděl, když jsem zjistil, že tam koncentrační tábory existovaly ještě dlouho po druhé světové válce a že socialistická myšlenka dospěla od utopie k vraždění. Od snu k procitnutí. Tak jsem si – jako mnoho jiných – položil otázku: Co s tím dělat? Jak se zachovat?“ 

Milníky v životě
Arnošta Lustiga

1926

Narození v Praze





1942

Deportace do nacistického koncentračního tábora Terezín


1945

Útěk z transportu smrti na cestě z koncentračního tábora Buchenwald

1968

Emigrace, z níž se vrátil po sametové revoluci v roce 1989


2011

Úmrtí v Praze





Svět Arnošta Lustiga


Arnošt Lustig se řadí mezi hrstku českých osobností, jejichž umělecký odkaz a osobní příběh jsou mimořádné i ve světovém kontextu. S vizí spravedlivějšího a humánnějšího světa, který lze měnit k lepšímu skrze porozumění, vědění a poučení se z minulosti, se od 21. 8. 2020 věnuje Lustigovu poselství a dílu v Česku i v zahraničí umělecko-vzdělávací organizace Nadační fond Arnošta Lustiga.