od 1989
Takzvané Hašlerky, to je zvláštní výroba: v továrně sesbírají zbytky bonbonoviny po všech cukrátkách, který vyrobili, a tím získají tu správnou chuť. Připomíná to město Brno, kde žili Židi, Němci a Češi dohromady. Židy vybili, Němce odsunuli, a zůstali Češi. A to město ztratilo chuť. Asi jako kdyby Hašlerky neměly tu bonbonovinu.
Arnošt Lustig v dokumentárním filmu „Písničkář, který nezemřel" o Karlu Hašlerovi, LAMPAFILM Praha, 2008
© Tino Kratochvil. Arnošt Lustig s brněnským fotografem Jefem Kratochvilem. Za poskytnutí fotografie děkujeme Muzeu města Brna, pobočce Arnoldova vila.
Do Brna Arnošt Lustig jezdil spolupracovat s Židovskou obcí, na jednání Svazu spisovatelů i za svými přáteli – patřil k nim rabín Feder, sourozenci Kratochvilovi nebo také Antonín Přidal. S ním natočil celkem pět dílů pořadu Z očí do očí, které jsou dostupné v archivu vysílání České televize.
Přehrát video →
Rozhovor s Antonínem Přidalem z roku 1992
Na žádost předsedy České advokátní komory Vladimíra Jirouska napsal Arnošt Lustig svůj poslední román, Případ Marie Navarové. V roce 2010 jej představil na akci Právník roku pořádané v Brně. Při té příležitosti také vznikl rozhovor pro Brněnský deník, v němž Lustig hovoří o svém vztahu k Brnu, ale i o svém zápase s nemocí, o chuti žít a psát a o aktuálním významu jeho knih.
Přečíst článek →
V roce 2001 vydal Jan Kratochvil v nakladatelství K2001 Lustigův povídkový soubor Deštivé poledne jakožto součást projektu Židovská Morava – Židovské Brno. Ilustrovala Sabina Kratochvilová.
Najít v knihovně →Na blízký vztah Arnošta Lustiga k Brnu navazuje s potěšením jeho dcera Eva. Nadační fond Arnošta Lustiga dlouhodobě spolupracuje s festivaly Meeting Brno a Štetl fest, ale i s Muzeem přeživších v Brněnci.
V rámci spisovatelova stého výročí narození v roce 2026 byly položeny základy pro dlouhodobou práci s odkazem Arnošta Lustiga v Brně – v Moravské zemské knihovně byla zřízena Knihovna Arnošta Lustiga a vznikl webový portál Svět Arnošta Lustiga a byla navázána spolupráce s nakladatelstvím Munipress, brněnskou pobočkou Národního pedagogického institutu a Arnoldovou vilou.